Parlament je tak trochu jako dům – aby dobře sloužil a všichni se v něm cítili dobře, musíte mu postavit pevné základy a vědět, jak se o něj v různých obdobích starat. Můžete postupovat intuitivně, ale bývá lepší přesně vědět, v jakých krocích postupovat a co je potřeba kdy obstarat
a co rozhodnout. Kdykoliv při stavbě něco ošidíte, dříve nebo později se to projeví. Nemusí to být dům luxusní, designový ani předražený. Jen zkrátka určité principy a postupy nemůžete vynechat či obejít. Tedy pokud chcete mít bydlení, ve kterém budete s radostí žít a budete se moct soustředit na sebe a na děti…
Podrobný popis tříděný do kapitol níže…
Předpokládáme, že chcete našlapaný skoro až ideální parlament. Je jen na vás, co si z optimálního scénáře vyberete.
Postupujte krok za krokem
Žákovský parlament je poměrně složitý organismus, který vyžaduje pečlivou přípravu, systematické vedení a spolupráci několika různých aktérů. Zde se dozvíte, jak vypadá dobře fungující parlament, co je dobré si ověřit, než se do zakládání ŽP pustíte, na co nezapomenout a na co si dávat pozor zejména v prvním roce, a jak parlament rozvíjet v dalších letech. Informace v jednotlivých kapitolách jsou roztříděné také podle aktérů, kterých se týkají (1. vedení školy, 2. koordinátor ŽP, 3. děti a parlament, 4. pedagogický sbor).
Metodiky Žákovský parlament I. – III.
Žákovský parlament (někde se používá slov „senát“, „samospráva“, „rada“ – ale jde stále o to samé) je skupinou volených žáků jedné základní či střední školy napříč všemi ročníky, zpravidla jsou v něm zastoupeni dva žáci z každé třídy. Členové parlamentu sbírají od spolužáků i od učitelů informace o tom, co by bylo dobré ve škole zlepšit, případně co se jim ve škole líbí a chtěli by to dále rozvíjet. Jakmile je parlament stabilní (vnitřně, i v rámci školy), soustředí se na zapojování co největšího počtu žáků.
Tvrdá data o žákovských parlamentech (ČŠI, 2017)
Jak vypadá zasedání žákovského parlamentu?
Parlament se schází pravidelně každý týden. Žáci se na schůzkách učí, jak proměňovat své nápady v projekty, které mohou – nejprve s podporou pedagogů a následně samostatně –zrealizovat. Své spolužáky ve třídách členové parlamentu pravidelně informují o své činnosti a snaží se je postupně víc a víc zapojovat do parlamentních aktivit.
Funkční parlament stojí na vzájemně se podporujícím tandemu: ředitel/ka – koordinátor/ka parlamentu. Lidé ve vedení školy by měli vědět, co to žákovský parlament je a proč ho ve škole mají chtít. Měli by pak také parlamentu zajistit prestižní místo v prostorách školy
i v rozvrhu hodin, aby to pro „parlamenťáky“ bylo motivující – přeci jen mají dělat něco pro školu ve svém volném čase.
Koordinátor/ka žákovského parlamentu musí být člověk, který si tuto roli sám vybral, nemůže být prostě vybrán ředitelem či ředitelkou školy. Koordinátoři by také měli absolvovat základní DVPP, kde načerpají různé metodické tipy a návody. Od vedení školy pak potřebují podporu ve formě jednoznačné komunikace s celým pedagogickým sborem. Ostatní učitelé by se měli dozvědět, proč vedení chce, aby ve škole žákovský parlament fungoval a co to pro školu znamená. I pedagogický sbor by měl mít možnost se alespoň základně seznámit s tím, jak myšlenku žákovského parlamentu podpořit.
V tematické zprávě ČŠI z roku 2017 s názvem Participace žáků se můžeme dočíst, že z celkového počtu 4 155 ZŠ má žákovský parlament 1 505 základních škol (u plně organizovaných ZŠ to je mnohem více – celých 62,4%). Z 1 308 středních škol provozuje žákovský parlament 596 škol. Zastoupení parlamentu na jednotlivých typech škol není překvapivé: nejvíce ŽP je na gymnáziích, nejméně na učilištích. Nicméně z naší zkušenosti, kdy jsme v průběhu dvou let ověřovali fungování parlamentů na 21 školách různého typu, se ukazuje, že to jde všude stejně dobře.
„Většina věcí, které mají ve školství smysl a dopad na velký počet dětí, má obvykle koncepční rovinu na vysoké úrovni. Tvořte žákovský parlament tak, aby mohl fungovat udržitelně a zapadal do celkové koncepce vaší školy.“ Jaroslav Novák, ředitel ZŠ Chýně
Rozhovor s ředitelem Základní školy Chýně Jaroslavem Novákem
Prvním předpokladem k tomu, aby se žákovský parlament mohl stát fungující součástí vzdělávání na vaší škole, je motivace a autentický zájem vašeho ředitele či ředitelky. On
či ona si musí uvědomovat a explicitně reflektovat, jak komplexním vzdělávacím nástrojem žákovský parlament je. Udržitelně fungující ŽP není samozřejmost a jeho začlenění do chodu školy znamená přeskládat či formulovat priority školy tak, aby v nich měly své jasné místo participace a předávání odpovědnosti žákům, ale také otevřené klima a partnerský přístup.
Pokud se žákovský parlament objeví v prioritách a vizích vedení školy, měl by je ředitel sdílet se všemi pedagogy a nechat si je konsensuálně potvrdit, protože parlament bude mít vliv na pedagogickou praxi celé vaší školy. Je proto potřeba mít na své straně podporující sborovnu.
Náš výzkum ukázal, že podpora a souznění s myšlenkou a cíli žákovského parlamentu ze strany pedagogického sboru je pro realizaci parlamentu nepostradatelná. Respektive že chybějící podpora či souznění s jeho principy vede k blokování fungování žákovského parlamentu.
Ať už máte parlament ve vaší škole 15 let, tři roky nebo jej teprve zakládáte, pokud jste se zatím nesetkali s uceleným metodickým přístupem k ŽP, počítejte s tím, že se budete muset leccos nového naučit – obzvláště koordinátor parlamentu, ale sekundárně i celý pedagogický sbor.
Byť se vám v řadě bodů našeho metodického přístupu k ŽP může zdát, že jim nemusíte věnovat pozornost, protože se vaší školy netýkají, náš výzkum ukazuje, že otevřenost, ochota učit se novým věcem a snaha o eliminaci zažitých stereotypů do realizace ŽP zasahují.
Osobnost koordinátora je jednou z nejdůležitějších složek žákovského parlamentu. Byla by proto škoda ohrozit jeho fungování tím, že vedení školy někoho vybere a jmenuje bez ohledu na jeho názor. Koordinátorem by se měl stát člověk, který o to stojí, tato práce ho láká a má k ní předpoklady. Vedení školy by také mělo pro tuto práci vytvořit dobré podmínky.
Zatímco příprava vhodných podmínek ve škole je převážně v rukou vedení, založení samotného parlamentu už má na starosti tandem ředitel/ka – koordinátor/ka. Vznik žákovského parlamentu musí podpořit oba dva rovnoměrně: učitel (koordinátor) rozumí ŽP, ředitel zase ví, co a jak se udělat na celoškolní úrovni. Níže jsou popsány důležité kroky podle jednotlivých aktérů.
Trénink koordinátora parlamentu I. – III. (3x6h)
Pod žákovským parlamentem si každý představí něco jiného a zkušenosti s tímto vzdělávacích nástrojem jsou velmi rozmanité. Doporučujeme proto hledat informace u organizací, které se tématem dlouhodobě zabývají:
Ten, kdo vede ŽP, se musí během jednoho roku „přeměnit “ z učitele v koordinátora, který umí uplatňovat konstruktivistický přístup při předávání odpovědnosti dětem, pracovat se skupinovou dynamikou a používat prvky zážitkové pedagogiky. To vyžaduje z jeho strany velké nasazení a dostatečný prostor a čas. Vedení školy by mu proto mělo:
Žákovský parlament na každé škole vypadá trochu jinak – má jiný počet žáků, jiné vzdělávací cíle či jinou příčinu, proč a jak byl zaveden. Je proto nezbytné si stanovit, jak bude váš ŽP vypadat, jaké bude mít parametry a cíle. Seznamte s tím také všechny pedagogy i žáky své školy.
Pro úspěšnou realizaci strategie zvolené vedením školy, pro poklidnou práci koordinátora a pro úspěšné zapojení třídních učitelů je klíčové mít podporu učitelského sboru. Aby si získal sborovnu na svou stranu, měl by tandem ředitel/ka – koordinátor/ka:
Založit žákovský parlament není složité. Mnoho škol ho také bez velkých příprav zkrátka rovnou „má“. Abyste se však mohli začít opravdu radovat ze zavádění demokratických principů a hodnot ve vaší škole a mohli začít sledovat změny v životě konkrétních dětí, je obvykle potřeba překonat řadu potíží. Následuje popis typických těžkostí, které u jednotlivých aktérů často nastanou.
Seminář pro pedagogický sbor (3h)
Ředitelé se ve fázi zavádění obvykle soustředí na to, aby parlament vůbec mohl vzniknout, ale teprve čas prověří, jak pevné má základy. Mnohdy se časem ukáže, že ŽP není pevně usazen v rozvrhu nebo že domluvená podpora koordinátora ze strany vedení nemá jasné podmínky. Vedení školy má často po prvním roce pocit, že ŽP už existuje a že ho konečně může „nechat na krku” koordinátorovi. Opak je pravdou – dejte si pozor na to, co bylo v prvním roce jen deklarováno.
Koordinátor po nějaké době začíná tušit, jak k ŽP přistupovat, získává potřebné dovednosti, má spoustu nápadů, plánů a ambic. Zároveň však začíná zjišťovat, že i když ŽP žáky baví, jedná se opravdu o velký kus systematické práce. Navíc může začít pociťovat, že vedení už jej nepodporuje tolik jako při zakládání ŽP.
Poměrně často se stává, že spolu s vedením přinese myšlenku ŽP do školy učitel, který se pak přirozeně stane koordinátorem, ale později zjistí, že na to nemá vhodné předpoklady, motivaci nebo čas. Někdy se také projeví, že koordinátor byl vybrán ředitelem a do práce nemá chuť, ani další motivaci.
Proto si dejte pozor na vyhoření a nenadálé změny na pozici koordinátora.
U žáků se většinou začne postupně projevovat, že ŽP už není něco nového a jen proto atraktivního. Děti navíc brzy zjistí, že celá činnost parlamentu se točí kolem odpovědnosti a že „se po nich stále něco chce“. Nebojte se, když po první vlně nadšení přijde odliv několika parlameňtáků – ŽP je dobrovolný a jde především o proces. Nastavte si rituály jak se rozloučit s těmi, kdo odcházejí, a jak to má v klidu probíhat.
Pokud se myšlenka ŽP někomu z ostatních učitelů zpočátku moc nezamlouvala, záhy může začít proti parlamentu aktivně vystupovat, začít koordinátorovi „házet klacky pod nohy“ a nabourávat motivaci jeho i žáků. Na jednu stranu je to nepříjemná situace, jejíž řešení stojí koordinátora i ředitele spoustu času a energie. Na druhou stranu je to užitečný moment, kdy se ve škole začíná mluvit o podstatných věcech a kolegové si vyříkávají své postoje. Touto etapou je nutné s respektem a odhodláním projít.
Věřte, že opravdová radost z partnerské práce s dětmi a z účinků žákovského parlamentu začne přicházet, když vy, děti i parlament začnete společně zrát. Když začnete dětem důvěřovat a oni s vaší důvěrou začnou nakládat. Objevíte hloubku svých pedagogických možností, zákoutí zážitkové pedagogiky a taje vyladěné celoškolní kultury. Níže jsou popsané potřeby jednotlivých aktérů, jejichž naplňování pomůže udržovat parlament v úspěšném chodu.
Prožitkové kurzy pro žáky (1 – 3 dny)
Ředitel či ředitelka by se neměli upínat k tomu, kdo konkrétně žákovský parlament zrovna vede a v jakých třídách zástupci fungují či nefungují. Je užitečné škole i parlamentu dopřát nadhled a nastavit dlouhodobá opatření:
Stabilizace ŽP může nastat jen se stabilním koordinátorem. Tedy takovým, který se rozhodne po prvním roce fungování pokračovat, a takovým, který není koordinováním ŽP přetížen. Pro udržitelnost parlamentu je dobré, když koordinátor učiní tyto kroky:
Koordinátor ŽP musí postupně prokázat, že má zvládnutou metodiku, že dokáže úspěšně přenášet odpovědnost na žáky a že zná hranice svých schopností i sil. Co dělá úspěšný koordinátor:
Práce v žákovském parlamentu je pro žáky v mnoha ohledech náročná a je potřeba je průběžně motivovat a podporovat. Žáci ocení tyto formy podpory:
Může se zdát, že ostatní pedagogové ve škole už všechny informace o ŽP dostali na začátku a víc nepotřebují. Období při zakládání parlamentu je obecně nejtěžší a parlamenty v něm zažívají největší obtíže. Je proto stěžejní pedagogický sbor přesvědčovat o tom, že stojí za to dát parlamentu čas. Učitelé by měli od koordinátora (a vedení školy) pravidelně dostávat:
Důležitější než výsledky projektů je cesta, po které děti a dospělí společně jdou. Co se kdo naučí, dozví o sobě i o druhých. Klíčové je zapojení všech dětí školy tak, aby měly možnost a schopnosti měnit věci kolem sebe.
Nevíte, kde začít?
Přemýšlíte, co se týká vás a vaší situace?
Potřebujete probrat konkrétní dotazy?
Nemáte koordinátora?
Měli jste parlament a nefungoval?
Chcete to probrat s někým z oboru?
Máme vášeň pro demokracii a žákovské parlamenty nás baví!
Napište nám nebo zavolejte.
Konzultace jsou zdarma.